Prázdniny

20. srpna 2016 v 15:11 | Therese |  Mysl
Doma
Hezky jsem si malovala, jak budu o prázdninách víc přispívat na blog. No, plány to byly hezké. Myslím, že je více než jasné, že to největší blogové nadšení mě zkrátka opustilo. Asi ani není divu, bloguji už od dvanácti nebo třinácti, takže to bude... deset let? Je to vůbec možné? Když to takhle napíšu, vypadá to skoro až abstraktně.

Ten první týden po zkouškovém si příliš nevybavuju. Většinu času jsem se jen tak poflakovala a nabírala zpátky mentální síly. Hrála jsem Vampire: The Masquerade - Bloodlines a byla z toho upřímně unešená, možná se tu o tom někdy objeví nějaký článek (haha), užívala jsem si, že můžu číst svoji literaturu a ne učebnice, hlídala jsem kocoura a šneky, zatímco byl zbytek rodiny pryč a byla jsem na třídním srazu z gymplu. Další týden jsem si odbyla svoji zubařskou praxi a pak jsem odjela na dva týdny do Itálie, ale o tom až v dalším článku.
Taky už nebudu příští rok bydlet na koleji, ale na bytě. S tím jaké problémy a emocionální vypětí to provázelo, doufám, že to bude stát za to a z těch dvou holek se nevyklubou masoví vrazi nebo tak něco.


Náš kocour, ne moc dlouho před tím, než ho srazilo auto a zůstal ochrnutý na zadní nohu. Svůj úděl ale nese statečně, zejména na to, že mu je už třináct let a tu nohu mu budou muset patrně amputovat. Doma ho nejsme schopní udržet a rád by se i vrhal do rvaček s dalšími kočičáky.




Pasu bratrovy šneky na sépiové kosti a okurce. Teď jsou víc jak dvakrát takoví.


Vampire: The Masquerade - Bloodlines. Ta poslední odpověď mě upřímně pobavila, a protože mi z nějakého nevysvětlitelného důvody tady nešly ukládat screenshoty, vyblýskla jsem to aspoň foťákem.


Už k narozeninám jsem dostala plakáty Mass Effectu, ale až teď jsem se dostala k tomu, že jsem některé vybrala a pověsila. Snažila jsem se je udržet v jedné lajně, ale ty lepíky zkrátka nelepíkují všechny stejně a část jich ujíždí trochu dolů.

Jeseníky
Na začátku srpna jsem se vydala se dvěma kamarádkami z gymplu do Jeseníků. Dám vám jednu dobrou radu, pokud máte už předem pocit, že jste se víceméně vetřeli ke dvěma kamarádkám, které se ovšem celé dva roky, co jste na výšce, spolu dál baví, protože studují ve stejném městě, bydlely spolu a pořád spolu někam vyráží, tak s nima proboha nikam nejezděte! Ten necelý týden byl pro mě více méně utrpením, ačkoliv Jeseníky se mi jako takové líbily a alkohol taky pomáhal. Nicméně to nebylo schopné změnit fakt, že se neustále jen bavily spolu, měly hromadu zážitků a narážek, které já jsem prostě nechápala a neustále jsem si připadala jako páté kolo u vozu. Navíc mají obě dvě přítele, což bylo taky jedním z hlavních témat hovoru a co já na to, že. Maximálně jsem jim tak mohla popovídat o nějakých sympatických fiktivních postavách, na které jsem v poslední době narazila. Vrcholem bylo, když mě za tmy nechaly samotnou v lese, kde nebyl signál, protože já jsem na svých krátkých nožičkách dvěma holkám s metrem osmdesát zkrátka nestačila.
Tedy Velké Losiny a Jeseníky jako takové doporučuji, jen si vybírejte společnost pečlivěji než já.


Tady jsme lezly na Praděd. Tahle fotka byla pořízena ještě ve chvíli, kdy bylo docela vidět. Pak už jsem si jen připadala jako v Silent Hillu a čekala jsem, kdy se na mě z mlhy něco vrhne, stáhne mě to do rokle a už o mě nikdy nikdo neuslyší.
Ale prošly jsme se hezky. Nachodily jsme za ten den 40 km a na ubytování jsme se vrátily v jedenáct v noci. A na nádraží měli hezkou mourovatou kočičku, která tam s námi čekala, než přijede vlak.


A tady jsme byly na Dlouhých stráních, tenhle výstup už nebyl tak namáhavý, ačkoliv nás po cestě kromě deště přepadlo i krupobití a nahoře byla u vodní nádrže vážně zima. Chtělo to rukavice.
Dolů jsme jely 17 km na koloběžkách, které tam za tři stovky půjčují. Umím si představit, že za pěkného počasí to může být opravdu hezké, ale i tak mě to bavilo. Navíc jsem se přesvědčila, že moje pohorky skutečně nepropouštějí vodu, a to jak dovnitř tak i ven, a protože koloběžky neměly žádný blatník, měla jsem v botách po dojezdu pěkný rybník a schly mi další dva dny.

 


Komentáře

1 Joina Joina | Web | 20. srpna 2016 v 16:54 | Reagovat

Zubařská praxe jo? Tak to je tedy zajímavé, ale ani po tom netoužím.
Číču máš moc pěknou :)
I ty výlety jsou super, ani nevím jestli jsme i my byli na Pradědu.

2 Anett Anett | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 17:06 | Reagovat

Taky si toho vždycky namyslím a nakonec prd. :-D V Jeseníkách to muselo být fajn, ale v noci v lese, to bych nedala.   Příště vymysli výlet se svýma nej kámoškama, ať se líp zabavíš a je. :-)

3 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 31. srpna 2016 v 10:32 | Reagovat

Na Dlouhých stráních jsem byla vloni! A musím říct, že i když bylo krásně teplo, tak tam nahoře tak strašně foukalo, že tam byla šílená zima i tak. Každopádně být jako páté kolo u vozu je velmi nepříjemný pocit. Tomu pomůže opravdu snad jen ten alkohol!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama