Březen 2016

Knižní kukátko VI

18. března 2016 v 16:30 | Therese |  Recenze

Spáčka a vřeteno - Neil Gaiman
Tuhle knihu jsem dostala vlastně nedopatřením o minulých Vánocích. Pod stromečkem ji sice našel bratranec, ale on už ji doma měl a den předtím ji dočetl, a protože ví, že Gaimana mám taky ráda, předal ji mně (ještě spolu s Předběžným varováním, ze stejných důvodů, to jsem ale ještě přečíst nestihla).
Tahle útlá knížečka s nádherným přebalem a nádhernými ilustracemi od Chrise Riddella na nádherném křídovém papíře skrývá převyprávěnou pohádku o Šípkové Růžence. Pokud si už teď myslíte, že víte, jak to skončí, musím vás vyvést z omylu. Už jen proto, že na dobrodružnou výpravu se nevydává princ, ale mladá královna v doprovodu svých věrných trpaslíků (sice to nikde v knize není přímo napsané, je ale dle mého více než jasné, že se jedná o Sněhurku). A... no zkrátka přečtěte si to, nezabere vám to víc než dvě hodiny vašeho času. Nebudu se skrývat s tím, že Gaiman je jedním z mých nejoblíbenějších autorů, takže můžu být trochu zaujatá, ale tohle se mu vážně povedlo.

Knižní kukátko V

18. března 2016 v 10:39 | Therese |  Recenze


Cesta - Cormac McCarthy
Cesta je možná tenká knížka, obraz otce se synem táhnoucími se s nákupním vozíkem zdevastovanou vylidněnou zemí, mi už ale nikdo z hlavy nevymaže. Děj tu nenajdete prakticky žádný, jde jen o přežití. Najít jídlo, úkryt, ošetřit si zranění, vyhnout se nebezpečí a zjišťovat, zda zbyla ještě nějaká lidskost ve světě bez lidí. Nedozvíme se, ani jaká katastrofa svět postihla, ani příliš detailních informací o postavách.
Kniha není členěná na kapitoly, jedná se o souvislý text plný krátkých vět, bez jediné přímé řeči. Chvíli mi trvalo, než jsem si na tenhle styl psaní zvykla, musím ale uznat že k oné postapokalyptické tématice mi vlastně nakonec seděla a i s několika měsíčním odstupem si živě vybavuju pocit, který jsem při čtení zažívala.
Nemyslím si, že to je kniha pro každého. Buď vám to něco dá, nebo to odsoudíte jako neskutečně nudný brak.