Vzpomínky na Korsiku

27. července 2015 v 14:44 | Therese |  Tvorba
Po velice, velice opožděné oslavě narozenin mých a kamarádky, kam stejně zase skoro nikdo z těch patnácti pozvaných lidí nepřišel a rozhodly jsme se, že příště se na to můžeme vykašlat a uděláme si romantický večer ve dvou,jsme s rodinkou vyrazili na Korsiku.

Upřímně, bála jsem se. Ne cesty, ale lidského faktoru. Volně přeloženo, že se za těch čtrnáct dní, kdy budeme pořád spolu, sežereme navzájem. Naštěstí se nakonec žádná žranice nekonala, a ačkoliv se to bez pár problémů neobešlo, nebylo to ani zdaleka tak hrozné, jak jsem si to představovala.

San Nicolao

To, že na cestování po Korsice není červenec úplně ten nejvhodnější měsíc, jsme zjistili velice záhy. Každý den už od osmi ráno bylo přes třicet stupňů a ani v horách nebyla teplota o mnoho nižší, takže jsme naše výlety museli přizpůsobovat tomu, abychom si někde neuhnali úžeh nebo úpal, nicméně pravidelně jsme se navečer vraceli s bolestmi hlavy. Ne že by tomu příliš přidaly místní úzké serpentinovité silnice. V autě ani v autobusech se mi špatně nedělá. Obvykle si můžu za jízdy i bez problému číst, tady se mi ale po několika kilometrech věčného otáčení se na okraji srázu, ze kterého nám zblbla i chudák navigace, solidně zvedal kufr a poohlížela jsem se po nějakém sáčku, abych nám neohodila auto zvratky.

Ale to není zrovna nejoptimističtější začátek, že?

Cascade de l'Ucelluline



Moje spešl tunelová selfie

Zaručeně pravá korsická kočička

Co se Korsice rozhodně nedá upřít, je nádherná příroda a moře i hory na dosah.
Bydleli jsme na pobřeží. A když říkám na pobřeží, myslím tím opravdu na pobřeží, přímo před terasou jsme měli pláž, což byla pro někoho, kdo není zrovna fanouškem pomalého rožnění se na slunci, naprosto ideální situace. Zaplavala jsem si, prohlédla jsem si rybičky a pak jsem si v klidu mohla jít číst do stínu na terase.
Hory byly jen pár kilometrů směrem do vnitrozemí.

Takovýhle jsme měli výhled z terasy

Potůček u mostu do pekla

Když už jsme u toho koupání, moře není to jediné, kam se Korsičani chodí ochlazovat. Ve vnitrozemí je spousta říček, vodopádů a jezírek, ke kterým se dá dojít a trochu se v nich vycachtat. Osobně se mi nejvíc líbila tahle, kterou můžete vidět na fotkách výš i níž. Nejenže tam byla naprosto úžasně čistá voda (jako ostatně téměř všude), ale hemžilo se to tam žábami, pulci, vodoměrkami, vážkami a kolem pobíhal chundelatý černobílý pes.
Vážně, proč nemám něco takového za barákem i doma?


Moje nohy na cestách... mám jich víc, ale říkala jsem si, že nemá cenu obtěžovat vás svými nožními selfie, jak jim říká táta

Korsičani sami o sobě mě taky překvapili. V různých dokumentech jsem slyšela, že turisty příliš nemusí a spíš je jen tolerují, protože ví, že z nich mají peníze, které by jinak jen těžko sháněli. Měla jsem z toho ale naprosto opačný pocit. Lidi tam byli slušní, zdravili nás, i když jsme se jen potkali na cestě, byli ochotní pomoct a poradit a měli trpělivost s mojí poměrně lámanou francouzštinou (jsem jediná z rodiny, kdo se francouzsky učil, takže jsem byla nedobrovolně zvolena jako mluvčí).
V čem ale dokumentům musím dát za pravdu, je, že je to národ opravdu hrdý a pofrancouzšťování se jim příliš nezamlouvá. Stačí se podívat na prostřílené francouzské značky a cedule, zabarvené francouzské nápisy a ponechané jen ty v korsičtině nebo početná napsrejovaná hesla CORSICA LIBERA.

Opuštěný klášter

Bonifacio


Jižní přístavní město Bonifacio (tedy pardon, Bunifazio) se svými nádhernými bílými útesy a architekturou, nejvíce se blížící italské.
Krásný, krásný, krásný, ale takový vedro, vedro, vedro až k padnutí...



Pláž v Saint Florent



Saint Florent, město na západním pobřeží, kde jsem zjistila, že pokoušet se chodit naboso po oblázkové pláži není ten nejgeniálnější nápad, odolávala jsem pokušení ukradnout některou z lodí v přístavu a vydat se s ní na širé moře a nechávala jsem se příjemně ofoukávat na kamenné zídce.



Cesta k Lac de Melo


Ačkoliv jsme kvůli našemu pochodu k Lac de Melo vstávali už v šest ráno, nebylo nám to příliš platné, vedro nás dostihlo i tak a slunce pálilo natolik, že jsem musela překonat svůj odpor k pokrývkám hlavy a narazila jsem si na palici šátek. Táta mi tvrdil, že vypadám jako vůdce horské výpravy. Já si stojím za tím, že jsem vypadala jako idiot, ale pořád to bylo lepší než drátem do oka, potažmo slunečním svitem do hlavy. Téměř celou cestu nahoru jsem zbytku rodiny vytrvale utíkala napřed jednak proto, že se podle mého vlekli příliš pomalu, a pak taky proto, že zkrátka radši chodím sama.

Nesmírně vychytralí ptáci, kteří jsou jakýmsi záhadným způsobem schopní rozeznat housku od sušenky

Lac de Melo

Ještě jedna dobrá věc se mi přihodila, ačkoliv to nijak nesouvisí s Korsikou. Někteří z vás možná zaregistrovali, že jsem měla minulý ročník problémy se spolubydlící a sháněla jsem někoho, kdo by byl ochotný bydlet na koleji se mnou. Příliš se mi ale nezadařilo a tak jsem toho nechala a řekla jsem si, že tomu prostě nechám volný průběh. Jednoho dne mi pak psala kamarádka z kruhu, že její spolukoupelnující (překlad: holka z druhé buňky, se kterou sdílí koupelnu) odešla spolubydlící a někoho shání a vzpomněla si na mě. Vyměnily jsme si spolu pár zpráv na ksichtknize, dohodly jsme se, že by bylo opravdu fajn sestěhovat se a tradá, všechno už je zařízeno a na konci září se přesunuji na pokoj číslo 408!


Daughter - Youth
 


Komentáře

1 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | Web | 27. července 2015 v 15:27 | Reagovat

Na to, že s vodou jsme si nikdy nepadly do oka, vypadají místa z tvých fotografií až příliš lákavě :-D A ty skály... nádhera!

Pobavila mne úzká, do-nebe-se-táhnoucí ulice v Bonifaciu. Navštívila jsem letos Sienu, Florencii a Řím a získala jsem dojem, že pro Itálii neexistuje nic charakterističtějšího než tyhle uličky. Proplétat se jimi s fotoaparátem v drápech je paráda.

Na závěr pár čárek: cestování po Korsice(bez čárky) není
nedá upřít (čárka) je nádherná
dát za pravdu(čárka) je, že je
příliš pomalu(čárka) a pak taky

Mimochodem, jak těžké je naučit se francouzsky? Je obtížnější psaní nebo výslovnost?

2 Therese Therese | Web | 27. července 2015 v 15:38 | Reagovat

[1]: Rozhodně mi to připadá jako jeden z těžších evropských jazyků... Mně osobně dělá větší problém psaní právě kvůli tomu, že výslovnost se od psaného slova poměrně liší. Abych uvedla příklad, třeba při časování může několik osob naprosto stejně znít, ale píšou se odlišně. Pravda na poslech to taky není úplně nejjednodušší, hlavně kvůli vázání slov, ale psaní u mě zůstává větším problémem :-D
Ty jo, ty se v interpunkci vyznáš, pomalu bych měla chuť dát ti někdy něco na opravu, protože čárka mi vždycky někde nějaká ulítne :-D

3 Natas Natas | Web | 27. července 2015 v 18:06 | Reagovat

Pěkné fotky, zchladit se u vodopádu by bylo příjemné. ;-)

4 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | Web | 27. července 2015 v 19:44 | Reagovat

[2]: Díky za příklady. Zní to pěkně děsivě :-D
Ano, prosím! Sem s nezkorigovanými články! Nebudeš tomu věřit, ale korektury mě hrozně baví a přes prázdniny, jak školní časopis spíš nefunguje, než funguje, mi to vyloženě chybí :-D

5 Therese Therese | Web | 27. července 2015 v 19:57 | Reagovat

[4]: No, jestli někdy něco vyplodím, co by stálo za zkorigování, vím, na koho se obrátit :-D

6 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | Web | 27. července 2015 v 19:59 | Reagovat

[5]: Bude mi ctí :-D

7 Kalypsó Kalypsó | E-mail | Web | 27. července 2015 v 21:44 | Reagovat

Tak tam musí být nádherně! O.o

8 Blanka Blanka | Web | 27. července 2015 v 22:09 | Reagovat

Krásné fotky, určo sis to užila :)

9 Elis Elis | Web | 1. srpna 2015 v 22:15 | Reagovat

Pěkný článek, na Korsice jsem ještě nebyla, ale ráda bych se tam podívala... :-)

10 Cinereo Cinereo | E-mail | Web | 2. srpna 2015 v 12:06 | Reagovat

Fotky jsou krásné a vypadá to na skvělou dovolenou :) Miluju Korsiku!

11 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 2. srpna 2015 v 13:12 | Reagovat

Áááááááách, ta plachetnice! Úplně nejvíc ujíždím na lodích, nad podobnými fotkami se vždycky rozplývám. ♥ A celkově to tam vypadá moc hezky, na Korsiku mamku lanařím už pěkně dlouho, ale zatím nám to nikdy nevyšlo, tak snad někdy... :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama