Nový začátek

4. března 2015 v 19:56 | Therese |  Mysl
Na svém minulém a zároveň prvním blogu jsem působila sedm let.
Začínala jsem si myslet, že tu adresu nikdy neopustím, leč jak se říká, nikdy neříkej nikdy. A tak jsem tady. S novým blogem, novou přezdívkou (dá-li se to tak vůbec nazývat) a připadám si, jako kdybych seděla nad čistým papírem s perem v ruce a bála jsem se udělat první tah.

Co mě vlastně vedlo k opuštění mého starého zabydleného blogu?
Přiznám se, že jedním z důvodů byla právě ona "zabydlenost", začínala jsem se tam cítit trochu jako na skladišti, zároveň mi ale bylo lítat mazat staré články, i když za některé bych si teď nejradši nafackovala. Jsou nicméně jakýmsi odrazem mého dospívání a nechci se jich nadobro vzdát. Zlomek z nich jsem ale přesunula i sem, jedná se především a povídky a zážitky z cest, tedy něco, o čem jsem měla dojem, že za něco stojí.
Další věc, která mě trápila, je fakt, že na můj blog chodilo příliš mnoho lidí, které osobně znám a ztrácela jsem kvůli tomu chuť psát třeba i o zajímavých věcech jen proto, že jsem si představila babičku, jak si to přečte a pak se mě bude vyptávat, jak že jsem to myslela, jestli jsem to tak opravdu myslela a co jsem vůbec dělala, že si to myslím. Ve zkratce moje anonymita tam byla naprosto nulová. Je mi jasné, že lidem, kteří si mě budou chtít znovu najít a budou vědět, jak na to, se to nepochybně podaří. V případě již zmiňované babičky o tom však dost pochybuju.
Minulý rok jsem taky opustila gymnázium, kde jsem ten blog v sekundě založila, a nastoupila jsem na vysokou školu, dalo by se tedy říct, že mi tím začala "nová životní etapa" s novým já, které se s tím starým už nechce na všem shodnout.
Stručně řečeno, přestala jsem se tam cítit dobře.

Co se týče mojí nové přezdívky, vlastně to není ani přezdívka. Jmenuju se Tereza a nemůžu říct, že bych proti tomu jménu měla někdy nějaké silné výhrady, přesto jsem z něj nikdy nebyla ani úplně nadšená, především proto, že Terez pobíhá po Čechách až přemíra. Varianta Therese mi proto vždycky připadala o něco milejší a přiznejme si, že v místních blogových vodách také o něco zapamatovatelnější.

Blog je stále ještě ve stádiu "výstavby", bohužel asi nebudu mít momentálně dostatek času se mu věnovat tak, jak bych chtěla, neb nový semestr se už hezky rozjel a anatomie zkrátka nepočká. Nápady na články ovšem mám, takže zbývá jen doufat, že se najde nějaká to volná chvíle na psaní.
Budu si muset držet palce.
Nebo si pořídit obraceč času...

 


Komentáře

1 Molly Molly | Web | 4. března 2015 v 21:37 | Reagovat

Jojo, anonymita se vážně hodí, když chceš psát i o osobních věcech. Starý články je asi lepší nechávat, ikdyž se při jejich čtení někdy za sebe člověk fakt stydí :D
S tou Terezou naprostej souhlas. Hezký jméno, ale přijde mi, že přestává bejt zajímavý tím čím víc přibejvá nositelek. Už jenom z principu bych svoje dítě nepojmenovala tak oblíbeným jménem. Těch hezkejch a neohranejch je taky dost a přitom to ani nemusí bejt něco extra výstředního.
Jinak mě těší INFP, představ si, že si s tebou podávám ruku :D
tak hodně štěstí no

2 hellboy hellboy | Web | 4. března 2015 v 22:15 | Reagovat

Já se nebojím napsat o pocitech, jsem rada kdyz o me vedi jak se citim nebo tak, me je vlastne nejak jedno co si o me lidi pomysli:) a nemyslim to arogantne:) ale ja bych asi 7 lety blog neopustila, ale to je kazdeho vec:)) jinak preju ti hodne stesti s blogem:)

3 Adina Adina | Web | 4. března 2015 v 22:28 | Reagovat

Tak přeju hodně štěstí tobě i novému blogu :-)
Já sama píšu hlavně anonymně, protože je to prostě pohodlnější - nikomu se nemusím zpovídat, vysvětlovat nebo při psaní našlapovat opatrně...

4 Therese Therese | Web | 4. března 2015 v 22:52 | Reagovat

[1]:: *představuju si* Přesně tak, asi bych ani nechtěla nějak příliš výstřední jméno, stačilo by nějaké méně frekventované :D

[2]:: Jo, to jsem si taky myslela, že ho neopustím, ale něco se ve mně nějak pomyslně zlomilo a protože, když nejde o nějaká životně důležitá rozhodnutí, radši všechno dělám z nějakého okamžitého impulsu, než abych o tom sáhodlouze přemýšlela, tak jsem tady :D

[3]:: Přesně tak :D

5 Zuza Zuza | Web | 5. března 2015 v 0:10 | Reagovat

Touhu po anonymitě chápu, stačí mi to na facebooku, kde máma má v přátelích i mého přítele, takže doma se až příliš často objevují dotazy co že to tam ten Jirka píše, jak to jako myslí a tak dále :D Ještě aby takhle vyzvídala ohledně toho, co píšu někde já.
A je mi ctí být tvým prvním přítelem na goodreads, mám pocit, že díky tobě můj seznam knih k přečtení ještě poroste :D (Teda to ten na GR určitě, protože ten aktuální mám na databázi knih a čítá 565 kousků..)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama